Regionální geografie Asie - Barma  Skip to navigationSkip to content REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE ASIEwebová stránka předmětu Hledat:   NavigationZákladní studijní materiály 2: Domů 3: O projektu Přednášky ke stažení 5: Přednášky ke stažení Makroregiony 7: Jihozápadní Asie 8: Jižní Asie 9: Jihovýchodní AsieCurrent page is 9.1: Barma 9.2: Brunej 9.3: Filipíny 9.4: Indonésie 9.5: Kambodža 9.6: Laos 9.7: Malajsie 9.8: Singapur 9.9: Thajsko 9.10: Vietnam 9.11: Východní Timor  10: Východní Asie 11: Asijské státy bývalého SSSR Rozšiřující informace pro samostudium 13: Asie 14: Jihozápadní Asie 15: Jižní Asie 16: Jihovýchodní Asie 17: Východní Asie 18:  Asijské státy bývalého SSSR     BarmaVytisknout tuto stránku BARMABarma (oficiální název Republika Myanmarský svaz, barmsky Pyidaunzu Thanmăda Myăma Nainngandaw) se nachází v jihovýchodní Asii při pobřeží Bengálského zálivu a Andamanského moře. Na západě sousedí s Bangladéšem a Indií, na severovýchodě s Čínou, na východě s Laosem a na jihovýchodě s Thajskem. Její rozloha činí 676 578 km2, počet obyvatel je 53,999,804 (odhad z června 2011), hustota zalidnění je 88 obyvatel na km2. Novým hlavním městem je od konce roku 2005 Neipyijto (nebo také Naypyidaw). Úředním jazykem je barmština. FYZICKÁ GEOGRAFIE BARMYPodnebí Barmy je vlhké a teplé, pouze na severu je subtropické. Díky tomu téměř polovinu země pokrývají deštné pralesy s cennými dřevinami a opadavé lesy. V severní a severovýchodní části Barmy se rozkládá vysoké horské pásmo, které je součástí předhůří tibetsko-himálajské horské soustavy. Nejvyšším vrcholem Barmy je hora Hkakabo Razi (5881 m), nacházející se na myanmarsko-čínské hranici. Směrem k jihu a východu země se nadmořská výška postupně snižuje a severní horské pásmo přechází v nižší pohoří. Podél myanmarsko-indických hranic se nachází horská soustava, končící na jihu Arakanským pohořím (3 053 m n. m.). Pro střední Myanmar jsou typické široké řeky, nížiny a planiny. Největší řekou je Ayeyarwada (Iravadi), která je splavná v délce 1600 km. Její záplavové oblasti tvoří jednu z nejvíce úrodných oblastí Barmy. STRUČNÝ HISTORICKÝ VÝVOJBarma byla kolonizována Brity v letech 1996 – 1948. Během druhé světové války byla okupována Japonskem. V roce 1948 získala nezávislost a v zemi byla zavedena parlamentní demokracie. Ekonomicky byla Barma jednou z nejrychleji se vyvíjejících a nejbohatších oblastí jihovýchodní Asie, neboť má bohaté přírodní zdroje. Od vzniku nezávislého státu však měla řadu politických problémů spojených s požadavky početných etnických menšin o větší autonomii a neochotou centrální barmské vlády tuto autonomii poskytnout. V zemi tak vypukla občanská válka, během které postupně sílila moc a význam armády natolik, až v březnu 1962 provedl generál Nei Win vojenský převrat. Tím započalo dlouhé období vojenské diktatury. Nei Win vyhlásil program barmské cesty k socialismu, jehož součástí bylo znárodnění majetku, zrušení zahraničních investic a izolace země. Od počátku nový režim také tvrdě potíral své oponenty a kritiky – rozpustil parlament a pozastavil platnost ústavy. Byla zavedena cenzura, noviny ovládla propaganda režimu a tisíce lidi skončily za vyjádření svého odporu ve vězení. Tato politika vedla k naprostému ekonomickému kolapsu. V roce 1988 se statisíce lidí vzbouřily proti vojenské vládě a žádaly demokracii. Přestože generál Nei Win pod tíhou masových demonstraci rezignoval, vlády se zmocnila nová vojenská junta a represivní režim v Barmě tak pokračuje dodnes. Nová junta sice upustila od socialismu a povolila opět soukromé podnikání a částečně i zahraniční investice, dodnes však výrazně potlačuje lidská práva a omezuje svobodu obyvatel Barmy. Vojenská junta v Barmě se dnes bez pochyby řadí k nejrepresivnějším režimům světa. V roce 1989 junta změnila oficiální název země na Myanmarský svaz, poté v roce 2008 na Republiku Myanmarský svaz. Opozice a také mnohé zahraniční informační zdroje však stále používají název Barma. OBYVATELSTVOMyanmar leží na křižovatce dvou velkých světových civilizací - Číny a Indie. Jeho kultura není typicky indická nebo čínská, ale je směsí obou těchto civilizačních kultur obohacená typickými rysy kultury domorodého obyvatelstva Barmy. Celkový počet obyvatel Barmy je podle odhadu z června 2011 53 999 804. Nejpočetnějším etnikem v zemi jsou Barmánci (68 %), dále v zemi žije dalších více než 130 etnických skupin. Některé z těchto menšin obývají oblasti uzavřené pro cizince. Šanové (9 %) v minulosti spravovali vlastní království a bývali obávanými lovci lebek a pěstiteli opia, jejich území nebylo nikdy zcela pacifikováno. Téměř asimilováni jsou jedni z prvních obyvatel Barmy Monové (2 %). Čjinové (2 %) žijí v horských oblastech při západních hranicích, známí jsou zejména díky tetování svých žen. Karenové (7 %) žijí převážně v oblasti uzavřené pro turisty, a část populace žije i v Thajsku u hranic s Barmou. Mezi nepůvodní etnika patří Indové (2 %) a Číňané (3 %), podle neoficiálních odhadů však Číňané tvoří více než 10 % obyvatelstva a jejich počet v posledních letech stále roste. V Barmě převládá théravádový buddhismus, který vyznává asi 90 % obyvatelstva. Dále jsou zastoupeny křesťanství (4,9 %), islám (3,9 %), hinduismus (1 %) a animismus (1 %). Nejrozšířenějším jazykem a zároveň úředním jazykem je Barmština, v hlavním městě a ve větších městech se také používá angličtina. Používané jsou rovněž karenština, monština, šanština a další minoritní jazyky.Příslušnice etnické skupiny Padaung HOSPODÁŘSTVÍEkonomická situace Barmy je celkově špatná. Po desetiletích devastace domácí ekonomiky vojenskou vládou se dnes Barma řadí mezi tzv. nejméně rozvinuté země. Hrubý domácí produkt na obyvatele je odhadován výši 485 USD. Ekonomice dominuje zemědělství a služby (cca 75 % HDP), zatímco podíl průmyslového sektoru na tvorbě HDP dnes činí pouze 24%. Příjmy většiny obyvatelstva se pohybují na úrovni existenčního minima. Barmské hospodářství trpí řadou ekonomických deformací. Například oficiální kurz domácí měny více jak stokrát nadhodnocuje tržní kurz barmského kyatu. Zemi sužuje i vysoká inflace, která v posledních letech dosahuje kolem 20 %. Z důvodu špatných politických poměrů se ze země stáhla většina významných zahraničních investorů a zájem investorů se soustřeďuje prakticky pouze na energetický a těžební sektor (především Čína a Thajsko). Na pomalém růstu myanmarské ekonomiky se podílejí hlavně některá dovozní omezení, špatné fungování bankovnictví a v neposlední řadě také sankce vyspělých zemí. V ekonomických výsledcích se také projevuje také dopad cyklonu Nagris, který Barmu zasáhl v roce 2008.ENERGETIKAPřestože je Barma velmi bohatá na přírodní a energetické zdroje, nedokázala je prozatím dostatečně využít. V Barmě byla nalezena dvě velká podmořská naleziště zemního plynu (Yadana a Yetagun), která v současnosti využívají nadnárodní těžařské koncerny. Veškerý plyn z těchto nalezišť je exportován do Thajska. Objem těžby ropy a zemního plynu z pevninských nalezišť se každoročně zmenšuje a ekonomika je stále více závislá na dovozu ropy a ropných produktů. Podle posledních dostupných informací disponuje sektor výroby elektrické energie výrobní kapacitou 1,172 MW. Z toho 31% pochází z vodních zdrojů, 46% z plynových elektráren, 17 % z tepelných elektráren a 6 % z dieselových generátorů. Nedostatečné a nespolehlivé dodávky elektřiny jsou významným limitujícím faktorem rozvoje průmyslového sektoru a významnou překážkou vstupu zahraničních investorů.PRŮMYSLPrůmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP přibližně 26 %, z toho zpracovatelský průmysl asi 18 %. Myanmar je bohatý na naleziště nerostných surovin. Mezi hlavní těžené suroviny patří olovo, stříbro, zinek, měď, cín, koncentrát wolframu a cínu, zlato. Z drahých kamenů se těží rubíny, safíry, diamanty, nefrit a z polodrahokamů turmalíny, akvamaríny, ametysty, zirkony, spinaly a další. Kromě těžebního průmyslu se průmyslová výroba orientuje především na výrobu spotřebního zboží jako je textil a oděvy, potraviny, nápoje, léky a mýdla, výrobky z hliníku a oceli, výrobu cementu, porcelánu, celulózy, gumového zboží. Barma vyrábí pro vlastní potřebu zemědělská hnojiva a cement. Současnou průmyslovou výrobu oděvů negativně ovlivňuje embargo na dovoz barmského zboží ze strany USA.ZEMĚDĚLSTVÍZemědělství tvořilo v roce 2010 36 % celkového HDP Barmy. V zemědělství je zaměstnáno přibližně 60-70 % pracovní síly. Vláda považuje zemědělství za prioritní a podporuje reformy v zemědělství. Rozdílné klimatické podmínky umožňují pěstovat až 60 druhů různých plodin. Hlavní zemědělskou plodinou zůstává rýže. Z obilovin se dále pěstuje obilí, kukuřice, fazole a olejnatá semena. Z průmyslových plodin se pěstuje bavlna, juta, cukrová třtina, olejnatá palma, tabák a různé druhy koření. Barma je díky rozlehlým pralesům velmi bohatá na dřevo. Jedním z hlavních druhů je týkové dřevo, kde v jeho produkci a vývozu Myanmar zaujímá největší podíl na světovém trhu. Také se ve velkém těží a vyváží další druhy tropického ušlechtilého dřeva, jakož i bambus a rákos.SLUŽBYSlužby se v roce 2010 podílely na tvorbě HDP 37,6 %. Barmská vláda přijala opatření k oživení turistického ruchu a podporuje výstavbu nových hotelů a dalších rekreačních zařízení. Obrovské investice státu do výstavby hotelových zařízení v minulých letech však vedly k přebytečným kapacitám, které zatím zůstávají z větší části nevyužity. Počty zahraničních turistů navštěvujících Barmu ale ani díky tomuto nestoupají, v roce 2008 dokonce došlo k meziročnímu poklesu o 9,7 %. Turisté mohou do Barmy vstoupit prakticky pouze přes hraniční přechody na letištích a přes pozemní hraniční přechody, pouze minimální část používá lodní dopravu. POLITICKÁ CHARAKTERISTIKABarma je od roku 1974 založena na zásadách tzv. „centrálního řízení". Pod vládou vojenské junty od roku 1988 je Barma jedním z nejrepresivnějších režimů současného světa. Vojenský režim bezohledně porušuje lidská práva obyvatel, plošně využívá nucenou práci, verbuje dětské vojáky a systematicky potlačuje etnické menšiny v pohraničních oblastech. V roce 1988 bylo potlačeno celonárodní prodemokratické povstání, při zákroku zemřely tisíce lidí a řada opozičních aktivistů byla následně uvězněna či vyhnána do exilu. V roce 1990 se uskutečnily volby, v nichž většinu poslaneckých míst získala opoziční Národní liga pro demokracii (NLD). Hlavní představitelkou opozice je nositelka Nobelovy ceny za mír Aung San Suu Kyi. Vládnoucí junta však výsledky těchto voleb zpochybnila a znemožnila svolání parlamentu. V září 2007 světem otřásl další zásah armády proti pokojným demonstrantům vedeným buddhistickými mnichy. Protesty mnichů, které vyvolalo zdvojnásobení ceny pohonných hmot a následné zdražování, dnes známe pod názvem Šafránová revoluce. Desítky osob zahynuly, stovky byly zraněny a tisíce zatčeny. Dne 7. 11. 2010 proběhly v zemi vojenskou juntou zmanipulované volby s vítězstvím režimní USDP – The Union Solidarity and Development Party (Strana svazové soudržnosti a rozvoje), a v novém parlamentu i vládě si rozhodující vliv udržela armáda. Oproti předchozímu vojenskému režimu se USDP vyznačuje základními vnějšími demokratickými institucemi, to znamená existující ústavou, volbami, parlamentem a vládou. Nicméně ty jsou stále kontrolovány bývalým režimem a nadále dochází k represím a porušování lidských práv. Političtí vězni, kterých je v Barmě více než 2 100, stále odpykávají nesmyslné tresty.Aung San Suu Kyi       © Copyright 2004-2013 - CMS Made Simple This site is powered by CMS Made Simple version 1.4.1