Ekonomická charakteristika země | Ministerstvo zahraničních věcí České republiky     Přejít na menu, Přejít na obsah Jazyk česky    english   HledatHledat:  rozšířené vyhledávání   Přejít na menuMZV > státy světa - informace... > Asie > Myanmar > Ekonomika > Ekonomická charakteristik... Myanmar               Ekonomická charakteristika země  Oficiální vládní statistické údaje o vývoji ekonomiky , které na svých stránkách zveřejňuje Ministerstvo národního plánování a ekonomického rozvoje, resp. Centrální statistická organizace jsou ve většině případů nedostupné a pokud existují, pak jsou značně neúplné a zkreslené. Velká část ekonomických aktivit je také skrytá v tzv. šedém sektoru, který je podle některých analytiků dokonce větší než sektor legální.  Šedá ekonomika zahrnuje například soukromé bankovnictví, pašeráctví, výměnný obchod, neregistrovanou zemědělskou produkci, korupci a pěstování drog. Údaje uvedené v tomto materiálu proto z velké části vycházejí z informací mezinárodních organizací (IMF, WB, ADB) a thajského tisku. Statistickými podklady byly materiály Asijské rozvojové banky, CIA a Burma Economic Review a internetové aktuality. 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývojeEkonomická situace v Myanmaru se v posledních několika letech výrazněji nezlepšuje. Po desetiletích devastace domácí ekonomiky vojenskou vládou se dnes Myanmar řadí mezi tzv. nejméně rozvinuté země s hrubým domácím produktem na obyvatele ( odhadovaná výše 485 USD). Ekonomice dominuje zemědělství a služby (cca 75 % HDP), zatímco podíl  průmyslového sektoru na tvorbě HDP dnes činí pouze 24%. Pokud by však byl poměřován jen podíl zpracovatelského průmyslu na celkovém HDP, pak ten představuje cca 18 %. Většina obyvatel žije v oblastech mimo měst a jejich příjmy se pohybují na úrovni existenčního minima.Makroekonomická situace v Myanmaru je stabilní pouze relativně a myanmarské hospodářství celkově trpí řadou ekonomických deformací. Například oficiální kurz domácí měny více jak stokrát nadhodnocuje tržní kurz barmského kyatu. Expanzivní monetární politika a chronické deficity státního rozpočtu zapříčinily rychlý růst inflace, která v posledních letech dosahuje kolem 20 % ( v roce 2009 však uvádí ADB míru inflace pouze 1,5 %. Nedostatek volných měn často nedovoluje nákup ani základních výrobních prostředků a problémem začíná být i vypěstování dostatečného množství základních potravin. Z důvodu nelepšících se politických poměrů, které nedávají naději na brzké zavedení tržně orientovaných reforem a liberalizaci ekonomiky, se ze země stáhla většina významných zahraničních investorů a zájem investorů se soustřeďuje prakticky pouze na energetický a těžební sektor především Čína a Thajsko, zájem ale projevuje i Indie).Na pomalém růstu myanmarské ekonomiky se podílejí hlavně některá dovozní omezení, celková rigidita ekonomiky, špatné fungování bankovnictví a v neposlední řadě také sankce vyspělých zemí. V ekonomických výsledcích za r. 2008 se projevuje také devastační dopad cyklonu Nagris.Inflace v letech 2005-2009 dosahovala podle odhadů  výše cca 30 %, pro loňský rok  jsou odhady vyrazně příznivější - 6,5 % (odhad CIA). Na  inflaci se podílela zejména monetizace fiskálního deficitu. Opět je však třeba brát v úvahu, že inflace nemá plnou vypovídací hodnotu vzhledem k centrálním prvkům státního řízení ekonomikyse jedná o odhady a vlastní zjištění mezinárodních a národních odborných subjektů, nikoliv o oficiální údaje.Myanmarské vedení trvale publikuje pouze velmi omezené údaje o ekonomickém vývoji země (o jejichž vypovídací hodnotě lze pochybovat), což okolní svět jen utvrzuje v přesvědčení, že se Myanmar potýká se stále vážnějšími problémy. Důvodem je především neodborné řízení ekonomiky a politická situace v zemi, která vyvolala odliv zájmu zahraničních investorů i mezinárodních finančních organizací o spolupráci se současným režimem. Zemi dnes dokonce opouštějí i zahraniční firmy, které zde řadu let působily. Jedním z důvodů jsou i vládní nařízení, která omezují výši transferu zisku do zahraničí, což značně komplikuje jakékoli seriózní podnikání.Pod tlakem a kritikou organizací na ochranu lidských práv se z Myanmaru stáhla řada především amerických firem. V roce 2000 ukončila své aktivity i  automobilka Toyota, následovaná několika dalšími japonskými firmami. V roce 2002 z Myanmaru odešel také největší britský investor firma Premier Oil, která zde investovala celkem 200 mil. USD do výstavby plynovodu z podmořských nalezišť v Yetagun do Thajska. Z neoficiálních informací se však zdá, že prostřednictvím cizích firem jsou některé nadnárodní společnosti i nadále skrytě na území Myanmaru/Barmy aktivní. Oficiálními investory pak jsou společnosti z Číny, Thajska a Singapuru (jde však o 1-2 firmy z každé země).Růst myanmarské ekonomiky z velké části závisí na růstu zemědělského sektoru, který se na tvorbě HDP podílí téměř 40 %. Výkony zemědělského sektoru jsou však velmi nerovnoměrné v závislosti na přízni či nepřízni počasí, kdy  v r. 2008 byla ekonomika země silně poznamenána katastrofálními důsledky cyklónu Nargis, jehož následky se částečně projevily i v roce 2009. Růst hospodářství v posledních letech byl proto tažen především nárůstem produkce v těžebním průmyslu, zatímco průmyslová výroby zaznamenala mírný pokles a zemědělská produkce velmi pomalý nárůst.Velmi nadějným odvětvím pro myanmarskou ekonomiku by v budoucnu mohl být turistický ruch. Příjmy z turistického ruchu v posledních letech výrazně vzrostly, avšak cenově náročné ubytování, špatná infrastruktura i negativní pověst země  zatím omezují počet turistů na max. 300 tis. ročně. Zatímco v Kambodži a Laosu, které se také snaží přilákat zahraniční turisty, počty turistů trvale několik let po sobě stoupají, tak v Myanmaru došlo v roce 2008 k poklesu na úroveň roku 2005. Také již zmíněný cyklón má zřetelný negativní dopad na oblast turismu v r.2008.Z dlohodobějšího pohledu vývoz M/B v posledních 15 letech dosahuje každoročně růstových hodnot (s výjimkou v r. 2003). Po výrazném nárůstu exportu v roce 2006 (45,4 % - údaje ADB v místní měně), který byl tažen především vývozem dřeva a luštěnin, představoval nárůst objemu exportu v roce 2009 výši 11,5 %. Důvodem je zejména struktura vyvážených komodit, kterými jsou zejména suroviny a výrobky s nízkou přidanou hodnotou. Více než polovina exportu je realizována v Thajsku, resp. třičtvrtiny exportu směřují do 3 států (Thajsko, Indie, Čína). Prakticky neexistuje obchod s USA a se státy EU vzhledem k dalším restrikcím ze strany EU, ktera již dříve pozastavila dovoz dřeva i drahokamů z Myanmaru.Značně nestabilní vývoj zaznamenávají v posledních letech dovozy Myanmaru. Zatímco v roce 2005 představoval meziroční nárůst dovozu pouze 1,5 %, v roce 2006 již došlo k 46,2 %-nímu růstu. V roce 2007 vykázal import 9,4 %, zatímco  v roce 2008 činil růst 35,0 %. V r. 2009 došlo k poklesu objemu dováženého zboží o 8,2 % (údaje ADB v místní měně). Dosud k největšímu propadu dovozu m/B došlo  v roce 2002 (téměř 20 %), kdy byly zahraničním tradingovým firmám odebrány dovozní licence. Rovněž omezený přístup k volně směnitelným měnám, slabá domácí poptávka a časté uzavírky thajsko-barmských hranic se podepsaly na poklesu dovozů. Také relativně vysoké výdaje na armádu podvazují možnosti plateb za důležité technologie a sofistikované stroje pro průmyslovou výrobu.Asijská rozvojová banka (ADB) uvádí celkový vývoz za rok 2010 ve výši 6,4 mld. USD a dovoz ve výši 9,6 mld. USD, což znamená, že v loňském roce  zaznamenal zahraniční obchod opět pasivní saldo ve výši 3,2 mld. USD .Devizové rezervy na konci roku 2009 představovaly 3.561 mil. USD (údaj CIA), což pokrývá přibližně šest měsíčních dovozů. Přes relativně špatnou ekonomickou situaci v zemi vláda pokračuje v masivních výdajích na vojenské účely (více než 2 % HDP). Naopak vládní výdaje na zdravotnictví jsou odhadovány na pouhých 0,2 % HDP a v případě školství na 0,6 % HDP, což je hluboko pod průměrem srovnatelných zemí (low income countries – podle klasifikace MMF).Ani bezprostřední vyhlídky myanmarské ekonomiky na další období nejsou výrazně příznivé. Přetrvávající problémy v porušování lidských práv a s ním spojené sankce ze zahraničí, nestabilní politická situace a obtížné podmínky pro zahraniční investory nedávají příliš šancí na zásadní obrat k lepšímu. Barmská ekonomika samozřejmě bude částečně těžit z již započaté intenzivnější spolupráce s Čínou a Thajskem (popř. Indií), to však může přinést pouze částečné a dočasné zlepšení současného stavu.Ke zvrácení negativního trendu a zlepšení ekonomické situace v Myanmaru doporučují mezinárodní finanční instituce následující kroky:zrušit umělý oficiální kurz kyatu, který působí vysoce proinflačně a přejít na tržní směnný kurzradikálně omezit vojenské výdaje, zastavit deficity státního rozpočtu a zvýšit výdaje na vzdělávání a zdravotnictvítransformovat Central Bank of Burma na nezávislou centrální banku a adekvátně zvyšovat úrokové míryzlepšit existující právní prostředí a zavést efektivní daňovou soustavuzahájit privatizaci státních podnikůúčinně zasáhnout proti korupci a zlepšit transparentnost ekonomického systému4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)Myanmarské orgány od r. 1997 nepublikovaly žádné statistiky o ekonomickém, finančním a obchodním vývoji v zemi. Údaje mezinárodních finančních institucí resp. dalších zdrojů jsou pouze kusými a často výrazně se lišícími odhady (viz předchozí kapitola). Vývoj základních makroekonomických ukazatelů (r.2005-2009) 20052006200720082009HDP (v mld. USD)8,99,38,326,227,55HDP (růst v %) – oficiciální zdroje (ADB)- mezin. zdroje (CIA)13,62,913,12,612,03,410,21,110,41,8HDP / os. (v USD)166233333485n.aInflace (v %)9,420,020,917,91,5Míra nezaměstnanosti (v %)4,04,04,04,04,9Vývoz (v mil. USD)3.707,14.480,44.794,06.639,35.491,3Vývoz (meziročně v %)18,323,77,738,0-17,3Dovoz (v mil. USD)3.577,13.838,65.522,16.951,76.447,6Dovoz (meziročně v %)- 15,41,534,826,5-7,3Saldo st. rozpočtu (v % HDP)5.9n.a.n.a.n.a.4,54Bilance běžného účtu (mil. USD)589,7786,91.853,01.369,1729,6Devizové rezervy (mil. USD)672,0970,01.762,03.412,03.561,0Zahraniční dluh (mil. USD)6.652,26.839,27.597,67.946,07.373,0Zdroj : ADB, CIA, Burma Economic ReviewVětšina údajů je třeba brát s rezervou, neboť se nejedná o oficiální statistiky, ale do jisté míry odhady mezinárodních institucí. Např. údaje o inflaci či nezaměstnanosti nejsou v posledních letech zveřejňovány. Odhaduje se, že průměrná míra nezaměstnanosti činí 5 %, nepočítaje v to rozsáhlou sezónní nezaměstnanost, která na venkově dosahuje místy až 20 %.Také údaje o směnném kurz kyatu nemají vypovídací hodnotu, neboť oficiální kurz na konci roku 2009 činil 5,427 kyatu / USD (údaj ADB). Kurz na černém trhu však v témže období činil cca1090 kyatů (údaj CIA).Struktura HDP v letech 2006–2010 (v % HDP) 20062007200820092010Zemědělství43,943,340,338,236,4Průmysl19,320,422,724,426,0Služby36,836,337,037,437,6Zdroj : ADB (mya.pdf, ) (mya.pdf, )4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné oboryV r.2010 se průmyslová výroba (těžební a zpracovatelský průmysl, výroba energie, stavebnictví) podílela na tvorbě HDP cca 26 %, z toho zpracovatelský průmysl asi 18 %.Myanmar je bohatý na naleziště nerostných surovin. Ministerstvo dolů věnuje rozvoji těžebního průmyslu značnou pozornost. Několik státních podniků se zabývá těžbou nerostů, ale jsou podporovány i aktivity zahraničních firem, které vytvářejí v zemi společné podniky. Mezi hlavní těžené suroviny patří olovo, stříbro, zinek, měď, cín, koncentrát wolframu a cínu, zlato. Z drahých kamenů se těží rubíny, safíry, diamanty, nefrit a z polodrahokamů turmalíny, akvamaríny, ametysty, zirkony, spinaly aj.Firma Myanmar Oil and Gas Enterprise podepsala 20 kontraktů na těžbu ropy a plynu s velkými nadnárodními společnostmi. Mezi největší lze jmenovat smlouvy s firmou Unocal a Total na těžbu plynu v přímořském šelfu Yadana a návazné dodávky plynovodem do Thajska v rámci dlouhodobého kontraktu. Myanmar od r. 1996 získává ročně cca 200 mil. USD z licencí západních firem, které využívají ložiska ropy a plynu.Kromě těžebního průmyslu je průmyslová výroba orientována především na výrobu spotřebního zboží jako je textil a oděvy , potraviny, nápoje, léky a mýdla, výrobky z hliníku a oceli, výrobu cementu, porcelánu, celulózy, gumového zboží. Myanmar vyrábí pro vlastní potřebu zemědělská hnojiva a cement.Do roku 2001 bylo možno pozorovat výrazný nárůst u oděvního průmyslu, na kterém se z 80 % podílel vývoz oděvů do USA. Po zavedení sankcí ze strany USA, které zahrnují rovněž zákaz dovozu barmského zboží, se vývoz oděvů výrazně propadnul, což negativně ovlivnilo rovněž zaměstnanost v oděvním průmyslu.Výroba nejdůležitějších průmyslových komodit v letech 2000-2005 20002002200320042005Cement (tis. tun)425,6478,4592,3542,0551,8Hnojiva (tis. tun)160,061,4142,395,3100,1Sůl (tis. tun)61,860,878,977,1113,1Pap(tis. tun)17,522,718,116,719,3Těžba nejdůležitějších nerostů v letech 2000-2004 20002001200220032004Ropa (tis.barelů)        4.1374.8366.3877.1657.484Plyn (tis. kubických metrů)299.388310.323330.316349.846377.584Rafinované olovo (tis. kg)1.200810425463809Zinek - koncentrát (tis. kg)1.960620461673400Cín - koncentrát (tis. kg)       731774465616492Wolfram - koncentrát (tis. kg)12272Jadeit (tis. kg)11.0968.17410.87910.76414.987Drahokamy (tis. karátů)48.67645.44259.16958.27547.979Rafinované stříbro (tis. uncí)65432536454.4. StavebnictvíStatistické údaje za stavební oblast jsou dostupné pouze na stránkách Asijské rozvojové banky.  Podle těchto údajů stavební průmysl M/B roste, což potvrzuje i jeho zvětšující se podíl na celkovém HDP.  20052006200720082009běžné ceny (mil. Kyatů)461.656651.973893.6541,236.0651,518.309podíl na HDP  (v %)3,753,873,834,234,50 Zdroj : ADB (mya.pdf, 180kB)4.5. Zemědělství – vývoj, strukturaPodíl zemědělství (vč. rybolovu a živočišné výroby) na tvorbě HDP v posledních letech podle údajů ADB trvale klesá (cca 57 % v roce 2000, 48 % v r. 2004 a a 36 % v r.2010) a zaměstnává  cca 60-70 % pracovní síly v Myanmaru. Vláda považuje zemědělství za prioritní a podporuje reformy v zemědělství (poskytování půjček, rozšiřování obdělávaných ploch, zavlažování, dovoz techniky a technologie, dovoz kvalitního osiva). Rozdílné klimatické podmínky umožňují pěstovat až 60 druhů různých plodin. Hlavní zemědělskou plodinou zůstává rýže. Z obilovin se dále pěstuje obilí, kukuřice, fazole a olejnatá semena. Z průmyslových plodin se pěstuje bavlna, juta, cukrová třtina, olejnatá palma, tabák a různé druhy koření.Díky špatné kvalitě je barmská rýže na světových trzích jen velmi těžce prodejná. Hlavním konkurentem v této oblasti je Vietnam, který produkuje a exportuje značný objem rýže na stejné kvalitativní úrovni jako Myanmar. Vývoz rýže v roce 2008 představoval 1.111,9 mil. kyatů (barmské oficiální zdroje), což znamená meziroční nárůst o více než 100 %.  V roce 2003 byl v Myanmaru zrušen povinný výkup rýže (zemědělci měli povinnost prodat vládě 10 % úrody za pevně stanovené ceny) a zemědělci mohli prodat veškerou úrodu na volném trhu, což vedlo k nárůstu produkce na 23 mil. tun. Vláda však může regulovat vývoz rýže různými zákazy či překážkami (začátkem roku 2004 např. uvalila šestiměsíční zákaz vývozu rýže).Myanmar je zemí velmi bohatou na dřevo. Jedním z hlavních druhů je týkové dřevo, kde v jeho produkci a vývozu Myanmar zaujímá největší podíl na světovém trhu (v Myanmaru je 16 mil. hektarů týkového pralesa, celková plocha týkového pralesa v Asii a Tichomoří činí 26 mil. ha). Rovněž se ve velkém těží a vyváží další druhy tropického ušlechtilého dřeva, jakož i bambus a rákos.Produkce hlavních zemědělských a lesnických plodin (v tis.tun): 2001/22002/32003/4Rýže21.56921.81423.145Cukrová třtina7.0046.4316.916Dřevo celkem - z toho týkové dřevo1.4122761.371298n.a.n.a.Kukuřice524603704Sezam412443481Bavlna143158194Juta402617Poznámka : aktuálnější údaje jsou prozatím nedostupnéVe snaze zvýšit produktivitu zemědělského sektoru se vláda v poslední době snažila rozšířit obdělávanou plochu a zvýšit výnosy. Zatímco obdělávanou plochu se rozšířit podařilo, výnosy zůstaly nezměněny. Hlavní překážkou nárůstu produktivity v zemědělském sektoru je nedostupnost hnojiv a zavlažovacích systémů pro většinu zemědělců. Myanmarské zemědělství má jedny z nejnižších výnosů v Asii.4.6. SlužbyPodíl služeb na tvorbě HDP činí 37,6 % (r.2010). Myanmarská vláda přijala opatření k oživení turistického ruchu a podporuje výstavbu nových hotelů a dalších rekreačních zařízení. V poslední době je v oblasti turistiky využíván systém BOT (Build-Operate-Transfer), zejména při zahraničních investicích a v rámci vytvářených společných podniků. Masivní investice do výstavby hotelových zařízení v minulých letech však vedly k přebytečným kapacitám, které zatím zůstávají z větší části nevyužity.Počty zahraničních turistů navštěvujících Myanmar výrazně nestoupají ani v dlouhodobém časovém úseku ( v roce 2005 přicestovalo do M/B 660 tis. turistů, v roce 2008 to bylo 661 tis.osob.), v roce 2008 došlo k meziročnímu poklesu o 9,7 % (je třeba ale připomenout katastrofické důsledky hurikánu Nagris v tomto roku). Podle posledně zveřejněných statistik (statistika sekretariátu ASEAN) počet zahraničních turistů v posledních letech postupně roste - v r. 2009 přijelo do Myanmaru 762 tis. a v r. 2010 celkem 791 tis. zahraničních turistů.Turisté vstupují do Myanmaru prakticky pouze přes hraniční přechody na letištích (letecky) a  přes pozemní hraniční přechody, pouze minimální část používá lodní dopravu.Cestovní ruch v letech 2003-2008 20062007200820092010Celkový počet (v tis.osob)653732661762,5791,5Meziroční nárůst (%)-1,112,1-9,715,34,1Zdroj : Sekretariát ASEAN  Poznámka: Novější údaje nejsou dostupné4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)Větší města jsou spojena železnicí. Myanmar má celkem 3955 km železnic, 330 lokomotiv a 3,519 vagónů. Základní dopravní tepnou jsou však řeky. Stavba nových silnic postupuje v souladu s ekonomickými možnostmi země. V zemi je 76 vnitrostátních letišť (z nichž však 39 jsou polními letišti bez zpevněné přistávací dráhy) včetně mezinárodního letiště v Yangonu, Mandalaji, Baganu a Tachileiku. Vnitřní a mezinárodní leteckou dopravu zajišťují firmy Myanmar Airways International a Air Mandalay. Firma Myanma Five Star Line zajišťuje zaoceánskou a pobřežní námořní dopravu s 24 loděmi. Přístavy s terminály jsou v Moulmein, Rangúnu a Sittwe. V zemi existuje poštovní, telefonní a faxové spojení. Stále se rozvíjí síť mobilních telefonů (v r.2009 bylo 448.000 uživatelů), pevných linek v užívání je 812.000 (r.2009). Veřejný přístup k internetu je obtížný - dle zveřejněné informace americké CIA bylo v roce 2008 v Myanmaru pouze 109 tis. internetových uživatelů.Přestože je Myanmar zemí velmi bohatou na přírodní a energetické zdroje, nedokázal je prozatím dostatečně využít. Energetický sektor představuje pouze 0,75 % HDP Myanmaru. V posledních letech však tento sektor zaznamenal výrazný růst (produkce v místní měně). Myanmar disponuje dvěma velkými podmořskými nalezišti zemního plynu (Yadana a Yetagun), které v současnosti využívají nadnárodní těžařské koncerny. Veškerý plyn z těchto nalezišť je exportován do Thajska a vývoz zemního plynu je tak jedním z hlavních zdrojů volných měn. Roční příjmy z exportu zemního plynu jsou odhadovány na 350-400 mil. USD.Objem těžby ropy a zemního plynu z pevninských nalezišť se každoročně zmenšuje a ekonomika je stále více závislá na dovozu ropy a ropných produktů. V roce 2008 bylo vytěženo 12.800 mld. m3, z čehož bylo 8.550 mld. exportováno (66,8 %).Podle posledních dostupných informací disponuje sektor výroby elektrické energie výrobní kapacitou 1,172 MW. Z toho 31% pochází z vodních zdrojů, 46% z plynových elektráren, 17 % z tepelných elektráren a 6 % z dieselových generátorů. Nedostatečné a nespolehlivé dodávky elektřiny jsou významným limitujícím faktorem rozvoje průmyslového sektoru a významnou překážkou vstupu zahraničních investorů.Elektrická energie 2006 - 2010 (mil. KWh). 20062007200820092010Produkce6.1646.3986.6215.8505.456Spotřeba4.3554.4384.6644.9364.579Zdroj: ADB (mya.pdf, )Internetové odkazy:  www.energy.gov.mm4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomocMyanmar nezveřejňuje informace o poskytované rozvojové pomoci. Dle informací mezinárodních finančních institucí je největším bilaterálním donorem Japonsko. V souvislosti s nedodržováním lidských práv v této zemi jsou v platnosti sankční opatření ze strany USA a EU. Sankce EUEU provádí pravidelné hodnocení vývoje situace v Myanmaru a přijímá rozhodnutí o dalším termínu platnosti sankčních opatření. V poslední době byla opatření dále zpřísněna, což v praxi znamená další omezení přílivu finančních prostředků, které by byly použity pro posílení nedemokratických principů v zemi. Proto EU ve svém nařízení zakázala také dovážet z Myanmaru drahokamy a dřevo (kulatinu) - viz kapitola 7.1. podkapitola Sankce EU. V rámci sankčních opatření se Myanmaru:neposkytuje rozvojová pomoc, platí zákaz vývozu zbraní a veškerých komodit, které mohou být použity režimem k represi nebo teroristickým akcím, byly zmraženy zahraniční účty členů vojenského režimu, platí zákaz vydávání víz čelním vládním představitelům, zákaz investic do podniků vlastněných vojenskou juntou a zákaz poskytování úvěrů a půjček těmto podnikůmjsou omezeny návštěvy na vyšší státní úrovni. EU rovněž neposkytuje Myanmaru možnost zvýhodněného přístupu na svůj trh v rámci GSP vzhledem k existenci nucené práce v Myanmaru.  převzato z BusinessInfo.cz - Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade  Přejít na obsahaktuálně zahraniční vztahy  události a média  ekonomika  cestujeme  vstup a pobyt  o ministerstvu  MAIN_MENU cestování  ekonomika  informační média  kontaktní cizí úřad  kontaktní český úřad  krajané  mapa  mezinárodní smlouvy  politika        MZV ČR| Kontakt | Poskytování informací | úřední deska | Střet zájmů | Zajímavé odkazy | Zasílání novinek | Prohlášení o přístupnosti | Mapa stránek | Webmaster RSS