Evropské sankce vůči barmské juntě jsou neúčinné a formální. Barmským demokratickým aktivistům stále hrozí postih vládnoucí vojenské junty, která se jim mstí za protesty konané v září 2007 a proti kterým tvrdě zasáhla. OSN a Spojené státy zásah vojenského režimu odsoudily a uvalily na Barmu řadu sankcí. Připojila se k ním rovněž Evropská unie. Její opatření však podle kritiků nejsou moc účinná.
Demonstrace zaměřené proti barmské juntě propukly 26. září 2007. Pro sérii protestů se vžil termín Šafránová revoluce. Demonstrace zahájili už v srpnu téhož roku buddhističtí mnichové. Impulsem bylo několikanásobné zvýšení cen pohonných hmot.
K mnichům se postupně přidávali aktivisté, kteří požadovali změnu režimu ve prospěch demokratických změn. Výsledkem byly rozsáhlé protesty, které však režim tvrdě potlačil. Nespokojení aktivisté skončili v barmských věznicích, které jsou proslulé svými otřesnými podmínkami, jako je mučení nebo nedostatečná výživa. Junta rovněž zvýšila kontrolu nad médii. V současné době je ve věznicích drženo přes 2100 lidí.
EU je příliš měkká
Ihned po těchto represích přijaly USA a OSN vůči režimu sankce. Připojila se také Evropská unie. Podle mnohých názorů však nejsou její postihy dostačující, protože nezasáhly hlavní zdroje barmských příjmů.
V důsledku toho tamní režim hrozby EU nebere vážně a myslí si, že může jednat beztrestně. Mnoho zainteresovaných organizací tlačí na orgány EU, aby v otázce sankcí přitvrdily.
Prvním kritizovaným omezením, které EU přijala, je embargo. Barma však stále nakupuje zbraně z Číny a Ruska. Aby sankce byla účinná, musela by EU dosáhnout světového zbrojního embarga.
Stejně neefektivní je zákaz udělování víz vysokým představitelům režimu a jejich rodinám, jelikož existují výjimky, které politickým představitelům Barmy povolují účastnit se v Evropě mnoha mezinárodních schůzek.
Další kritizovanou sankcí je zmrazení peněžních kont v Evropě osobám, které jsou na seznamu zákazu víz. Hodnota těchto kont však nedosahuje ani 70 tisíc eur. Takto nízká částka tudíž vládě vrásky nedělá.
Pikantním případem je opatření, které evropským společnostem zakazuje investovat do několika určených barmských státních společností. To je naprosto bezvýznamné. Nejen, že většina těchto státních společností se nepodílí na oblastech ekonomiky, ze kterých režim nejvíce čerpá, ale barmské zákony investice do státních podniků přímo zakazují. EU tedy zakazuje to, co již zakázáno je.
Propusťte vězně!
Organizace usilující o dodržování lidských práv ve světě tlačí na Francii, aby se v rámci svého předsednictví snažila docílit obrácení větší pozornosti k otázce lidských práv v Barmě. Možnost toto uskutečnit měla Francie ve dnech 24. až 25. října 2008, kdy se sešlo 45 států Evropy a Asie v Číně na summitu ASEM věnovanému situaci v Barmě.
Výsledkem této konference byl požadavek na propuštění politických vězňů, kteří byli pozatýkáni po Šafránové revoluci v září 2007. Propuštění vězňů je také minimálním požadavkem OSN pro další spolupráci s vládou. V prosinci by měl generální tajemník Pan Ki-mun Barmu navštívit. Od této návštěvy si mnozí slibují větší pokrok v komunikaci s režimem, se kterým není jednoduché jednat. Evropská unie se sice připojila k prohlášení ASEM na propuštění politických vězňů, konkrétní kroky však zatím nepodnikla.
Vzhledem k novým okolnostem však generální tajemník OSN zvažuje, zdali cestu do Barmy neodloží. Ve dnech 10. až 11. listopadu 2008 totiž barmská vláda odsoudila další desítky demokratických aktivistů za jejich účast na demonstracích v září 2007.
Čtrnáct z nich bylo odsouzeno až na 65 let odnětí svobody. Šlo o členy Skupiny studentů generace 88, která tvoří opozici současné vládě. Velice rychle a bez spravedlivého soudu byli pozavíráni na zbytek života do vězení.
Parlamentní výbor Evropské unie pro barmské záležitosti, založený na popud aktivistických organizací v červnu 2008, vydal prohlášení, ve kterém tyto postihy ze strany barmské vlády tvrdě odsuzuje. V důsledku těchto okolností vyzývají organizace usilující o dodržování lidských práv ve světě také ostatní členy mezinárodního společenství.
Výzvy směřují především k OSN a USA, aby odsoudily zákrok barmské vlády proti bojovníkům za lidská práva a demokracii a svými kroky tak dopomohly k propuštění politických vězňů.
Autorka studuje politologii na Západočeské univerzitě v Plzni, článek vyšel ve studentském magazánu Listy redakce
Rozvojovka finančně podpoří jednoho novináře, který bude informovat o problematice hladu, potravinové bezpečnosti a možnostech obživy v rozvojových zemích....
Před hrozícím nebezpečím nedostatku potravin varují organizace OSN a Oxfam. "Musíme změnit světovou průmyslovou ekonomiku, stabilizovat velikost světové populace a obnovit zásoby obilí,“ tvrdí analytik Lester Brown v článku na serveru...
V šestimilionové Sierra Leone podle odhadů žije 10 % zdravotně postižených. Ti, kteří bojují s dědictvím občanské války, následky nemocí a úrazů často končí na ulici....
Sestra Petra Růžičková jezdí jako členka Lékařů bez hranic na mise již pět let. Poslední z nich absolvovala jako polyvalentní sestra a manažerka sesterské péče v Iráckém městě Nadžab. Oproti očekávání se zde ze všech misí...
Použití bambusu místo kovu dovoluje malé filipínské firmě Kawayan Tech pyšnit se sloganem „u nás kola pěstujeme“. Bicykly sice nerostou na stromech, ale jejich rámy se vyrábějí z nejdelší traviny na světě....
Lina bin Mhenni patří k nejznámějším tuniským blogerům, kteří vytvořili internetovou opozici prezidentovi bin Alímu. Její boj pokračuje i po svržení tyranie psaním proti islamistům. Ti se po svobodných volbách loni v říjnu ujali...
Švédští vědci varují, že světové zásoby vody nestačí na to, aby se jedlo maso v množství jako doposud. Pokud se jeho konzumace nesníží, hrozí hladomory....
