Když chce firma svého člověka motivovat, musí mu nejdříve rozumět
Firmy utrácejí obří částky za motivační programy. Řada z nich se ale stále potýká s tím, že nefungují, jak by potřebovali. Někdy přitom zapomínají na důležité otázky. Mají vedení i zaměstnanci stejné cíle? Opravdu nás motivují jen peníze? Na jak dlouho? Víme vůbec, co naše lidi motivuje? Nabízíme vám několik podnětů k zamyšlení a dozvíte se také, jak může pomoci kouč.
Cílem článku není kritizovat vaše motivační programy nebo přinést zaručené návody. Myslím si ale, že by bylo užitečné se nad některými otázkami zamyslet. Třeba najdete několik podnětů, které by vaše programy mohly zefektivnit a třeba vám i ušetřit peníze.
Setkávám se v praxi s různými přístupy k motivaci. Některé firmy přistupují k motivaci jako k nástroji, kterým se snaží uplatit svého zaměstnance, „opravit ho“, aby podával vyšší výkony. Jiné ji vnímají jako běžnou součást pracovního života. Zkrátka jen chtějí, aby u nich bylo jejich lidem dobře.
Motivace lidí vás může vyjít levněji
Možná vás to překvapí, ale motivace vašich lidí nemusí souviset s obřími finančními částkami. Stačí se zamyslet nad dvěma věcmi:
1. Znám dobře své lidi a vím, jaké mají potřeby a jakou motivaci potřebují?
2. Vyplatí se mi neustále motivovat člověka, který ve své práci nenachází smysl a dlouhodobě nenachází žádnou vnitřní motivaci? Nebylo by jednodušší přijmout někoho, kdo tu práci bude chtít dělat?
Podívejme se teď na Maslowovu pyramidu. Každý z nás se na ní nachází trochu jinde. Má opravdu smysl motivovat pár stovkami někoho, kdo má dobrý plat a jde mu spíše o sebeuplatnění a kariérní postup? Jde některým lidem opravdu o pár korun navíc? Ani zvýšením platu nevynahradíte chybějící uznání za dobrou práci.
Ve spodní části pyramidy se nacházejí fyziologické potřeby a potřeba bezpečí. Jde hlavně o stálý plat, dobré pracovní podmínky, jistotu práce, pocit, že se se mnou počítá a nemusím mít základní existenční obavy. Na této úrovni udělá i finanční odměna určitě radost.
Když jsou tyto potřeby naplněné, potřebujeme mít pocit sounáležitosti. Soudržný pracovní tým a přátelské vedení. Následuje potřeba uznání. Takové potřeby už nenahradíme odměnami. Peníze navíc už vůbec nepomáhají na špičce pyramidy. Jde o lidi, kteří už jsou zabezpečení a jde jim o seberealizaci. Potřebují výzvy, zvládají náročné úkoly, jsou schopní vést druhé a jde jim o kariérní postup.
Maslowova pyramida potřeb
Z motivace penězi se může stát nárok
Možná by pro vás mohly být užitečné podněty, které přináší Paul L. Marciano, autor knihy Cukr a bič nefungují. Upozorňuje v ní totiž na rizika vnější motivace, kam spadá třeba i motivace penězi. Zaměstnavatel pak stále vymýšlí, jak motivovat někoho, kdo o to vlastně nestojí. Vyjde pak levněji zaplatit dobře někomu, kdo je ve své práci dobrý, má ji rád a už to samo je pro něj motivací.
Vnější motivace: Marciano používá metaforu oslíka, který běží za mrkvičkou. Člověk, kterého motivujeme například penězi, ve skutečnosti často nepracuje efektivněji. Dělá jen to, co je potřeba, aby dosáhl na odměnu, dostal svou mrkvičku. Z ní má ale radost jen po výplatě. Čím je ale motivovaný po zbytek měsíce? Hrozí navíc, že z odměny se stane běžná součást platu, zaměstnanec ji vnímá jako něco, na co má nárok a pokud odměnu jednou nedostane, je zaděláno na problém.
Vnitřní motivace cílem: Mnohem lépe se nám pracuje, když nečekáme na motivaci z vnějšku, ale hledáme ji uvnitř. Často nás motivují cíle. Když něčeho dosáhneme, jsme spokojení. Problém ale je, že si takovou radost ani neužijeme, protože už se na nás valí další úkoly. Podle Marciana hrozí, že se pak staneme „cílovými feťáky“. Zvlášť pokud je úkol časově náročný, míjí se taková motivace účinkem. Na dosažení cíle dlouho čekáme, radost je pak jednorázová. A co po zbytek měsíce?
Vnitřní motivace cestou: Tu považuje Marciano za nejefektivnější. Říká se, že když nás naše profese naplňuje, už nikdy nemusíme pracovat. To, co děláme, je totiž koníček. Jde pak už jen o to, abychom nacházeli motivaci v jednotlivých krocích k cíli. Radost pak můžeme zažívat denně.
Jak může pomoci kouč?
Právě tady se dostáváme k tomu, jak může pomoci kouč. Může s vámi a vašimi lidmi projít vaši konkrétní situaci. Pomoci vám zamyslet se nad vaší prací, uvědomit si její podstatu mnohem hlouběji, posilovat s vámi silné stránky a ty slabé překonávat, nacházet vaše zdroje motivace.
Několik cvičení na zamyšlení
Pokud teď přemýšlíte nad vlastními zdroji motivace, zkuste si několik cvičení:
- Představte si, že je ráno a vy vstáváte. Výplatu dostanete až za dlouho. Přesto do práce jdete. Co je to, co vás nutí ráno vstát, připravit se a odejít do práce? Opravdu každé ráno myslíte na výplatu, nebo máte i jiné důvody, proč tam chodíte?
- Zkuste si teď znovu představit, že ráno vstáváte. Do své práce už ale nikdy nepůjdete. Co vám všechno vám bude chybět?
- Teď si před sebou představte hrnec nebo jinou nádobu. Namalujte si ji. Představuje vaši úroveň energie. Nádoba je prasklá. Napište si vedle nádoby všechno, co vám energii dodává. Nezapomeňte ani na drobnosti. Pak si napište všechno, co vám energii ubírá a z hrnce vytéká. Jak na tom s energií jste? Teď se znovu zamyslete nad oběma kolonkami. Čemu se v životě věnujete víc? Zpravidla to máme tak, že mnohem víc času věnujeme tomu, co nám energii ubírá. Třeba i týden myslíme na člověka, který nás naštval. Myslíme ale týden na příjemné posezení s přáteli? Tomu, co nám energii dodává, zpravidla věnujeme mnohem méně času a pozornosti. Radost z dovolené ztrácíme ve chvíli, kdy jdeme do práce. Jak často doplňujete energii hned poté, co vám ji něco ubralo? Jak byste do svého pracovního i osobního života mohli začlenit více věcí, které vám hrnec energie doplňují?
Autor článku:
Jirka Daníček
Kouč, trenér
