Říká se, že krása je v očích vidoucího. Stejně tak je hodnota v očích hodnotícího. Hodnota sama o sobě je subjektivní. Je v nás, nikoliv ve věcech. Statky a služby nemají svoji „vnitřní hodnotu“ sami o sobě, mají pouze tu hodnotu, kterou jim přisoudíme my.
Proč by peníze byli výjimkou? Ani peníze nemají svojí vnitřní hodnotu, bez lidí by jim naše hodnota logicky nemohla být přisouzena. Hodnota peněz je subjektivní.
Hodnota peněz je subjektivní. Pouze jedinec rozhoduje, zda-li pro něj peníze přináší užitek (mají pro něj hodnotu) či ne. Peníze se neliší od jiných statků — jejich směnitelnost je jejich specifická vlastnost, stejně, jako je specifická vlastnost kovů jejich pevnost a formovatelnost. Tyto specifické vlastnosti jsou tím, čím mohou dané statky uspokojovat naše potřeby, díky čemuž vidíme dané statky jako užitečné. Specifická vlastnost peněz je jejich směnitelnost za jiné statky. V podstatě se ale od žádného jiného statku neliší.
Je-li hodnota peněz subjektivní, je nesmysl říkat, že hodnota peněz je dána tím, co si za ně můžeme koupit, tedy že hodnota peněz je dána cenovou hladinou. To je nesmysl. Cenová hladina nám neurčuje hodnotu peněz. Neexistuje „objektivní určení hodnoty peněz“.
Vidí-li tak lidé peníze jako hodnotnější, než jiné statky, pak lidé peníze spoří. Nevidí-li lidé peníze hodnotnější, než jiné statky, lidé nespoří, ale utrácí.
Úroky
Pokud lidé hromadně utrácejí své peníze, místo toho aby spořili, peníze pro hromadu lidí mají nižší hodnotu, než statky, které si nyní mohou koupit.
To by ještě neznamenalo nic tak extra zlého. Lidé utrácí, tudíž nespoří. Jejich časové preference jsou nízké — lidé chtějí statky nyní a ne za několik let. Úroková míra je tak vysoká, protože je nízká nabídka zápůjčních fondů, ze kterých je možno půjčovat na investice investorům a banky jsou tak ochotny lidem nabídnou vyšší zisk na jejich úsporách.
Je to logické — chtějí-li lidé utrácet nyní, znamená to, že nemají zájem o určité budoucí statky. Úroková míra je vysoko, banky obtížněji shánějí kapitál (lidé nespoří) a tak si dávají větší pozor na to, komu kolik půjčují (zdroje jsou omezené). Když už půjčují, vybírají si pečlivěji, na jakou investici vlastně půjčí — spořitelům za půjčené vklady slibují vysoké výnosy, vysoké výnosy mohou přijít jen z velmi zdařilých investic.
Obecný hospodářský růst je při vyšší spotřebě a nespoření pomalý. Netvoří se kapitál (úspory -> investice), ze kterých by vznikali inovace, které by v budoucnu zvyšovali efektivitu práce a vytvářel kapitál (stroje, zdroje) nový.
Vysoké úroky lidem zdražují jejich spotřebu — připravují se o možný výnos ze spoření (náklady obětované příležitosti). Spoření (investice) a spotřeba jsou konkurenční možnosti využití peněz.Jejich konkurence se projevuje jejich „soubojem“ o zákazníky slibováním vyšších výnosů — ve výsledku však pracují ruku v ruce.
Pokud lidé spotřebovávají, roste úroková míra a výnosy ze spoření do té chvíle, dokud lidé nezačnou spořit. Následně se zainvestují projekty, které nám v budoucnu přinesou kvalitnější statky a služby hodné naší spotřeby. Úroková míra poklesne, lidé následně začnou spotřebovávat. Konkurence úspor a spotřeby přinesla kvalitnější statky a výnosy z investic — a to ruku v ruce.
Zatím jsme nenarazili na žádný problém. Zatím.
Inflace, deflace a centrální banky
Systém, který jsme si popisovali níže, je ideální systém fungující dle časových preferencí spotřebitelů/spořitelů a investorů. Bohužel, je zde stát a jeho Ministerstvo monetární politikyCentrální banka, která mnohé mění.
Nejdříve si to, co dělá Centrální banka vyložíme na systému fungujícím na tom nejjednodušším zlatém standardu, kdy 1 jednotka peněz je přímo kryta nějakým množstvím zlata.
Představme si, že 1 koruna je kryta 10 gramy zlata. Co jsou poté peníze? Penězi je zde zlato, nikoliv koruna. Koruna (ať již kovová či papírová) je pouhou poukázkou na zlato. Nic víc, nic míň.
Proč je penězi zrovna zlato? Je to kvůli jeho vlastnostem, které lidé vidí jako užitečné. Zlato je penězi proto, že si ho lidé vybrali dle svých preferencí. Odpovídá preferencím spotřebitelů/spořitelů/investorů o vlastnostech peněz. Je vzácné, je krásné, relativně snadno se dělí a hlavně — nedá se snadno „tisknout“. Samo o sobě je tak zlato perfektním uchovatelem hodnoty.
Lidé vidí hodnotu ve zlatu, nikoliv v samotných poukázkách (korunách). Je-li za jednou korunou 10 gramů zlata, vidí lidé za zlatem (korunou) nějakou hodnotu. Je-li po deseti letech za jednou korunou jen 1 gram zlata, hodnota viděná v oněch poukázkách je logicky nižší (je za nimi nižší množství zlata, ve kterém je viděna ona hodnota). Je jedno o kolik či kolikrát je ona hodnota nižší, hlavní je, že nižší skutečně je.
Dámy a pánové, toto je inflace. Vůbec nezáleží na tom, zdali se změnila cenová hladina, zdražila-li ropa či spekulanti začali spekulovat „jinak“, než jindy. To inflaci samo o sobě nezpůsobuje, to inflace sama sobě není. Inflace je ztráta hodnoty peněz.
Co ona inflace způsobuje? Představte si, že celý život tvrdě pracujete a spoříte si na důchod. Spoříte si poctivě ve své národní měně. Když vám bylo 20 let a začali jste spořit, 1 koruna měla hodnotu 10 gramů zlata. Když jdete v 70 do důchodu, 1 koruna bude mít po 50 letech hodnotu 1 gramu zlata. Během 50 let tak koruna ztratila 90 % své hodnoty.
Dejme tomu, že jste za 50 let naspořili 100 000 korun. Ve vašich 20 letech by to znamenalo 1 milion gramů zlata, jinak řečeno — tunu zlata. Bohužel, díky inflaci máte však ve svých 70 letech k dispozici v částce 100 000 korun pouze 100 kilogramů zlata, tedy ekvivalent 10 000 korun z vašich 20 let.
„Sami na sebe“ jste tak spořili místo 50 let pouhých 5 let. 45 let odříkání bylo vyhozeno oknem.
To je inflace. Inflace znehodnocuje čas, který máme všichni omezený. Dělá náš život bezcenným.
To, že cenová hladina zůstává stabilní nám o inflaci neříká téměř vůbec nic. Pokračuje-li tempo inovací a je-li konkurence silně vyostřená, dá se očekávat přirozeně očekávat pokles cenové hladiny.Stabilní cenová hladina zaviněná znehodnocováním peněžní zásoby tak je ve skutečnosti inflací, neb se „v cenách“ připravujeme o výnos ze snížení cenové hladiny.
Typickým příkladem „inflační stabilní cenové hladiny“ byla 20. léta minulého století. Cenová hladina byla stabilní, inovace však šli takovým tempem, že stabilita hladiny byla zapříčiněna zředěním peněžní zásoby. Množství „poukázek na zlato“ v oběhu několikrát vzrostlo, zatímco množství zlata v rezervách bank zůstalo téměř neměnné. Mluvím zde zejména o situaci v USA a v jejím centrálně-bankovním systému Fedu.
Jak je ale možné, že systém nefunguje ideálně, tedy dle (časových) preferencí všech zúčastnění?
Morální hazard centrálního bankovnictví
Zde do celého kolotoče vstupuje centrální banka. Je to klasická problematika morálního hazardu.Centrální banka je „věřitel poslední instance“. Jinak řečeno, dojdou-li bance peníze jejích klientů, protože půjčovala neuváženě na příliš riskantní projekty, „neodpovědná“ komerční banka se před runem na sebe samou může zachránit půjčkou od centrální banky, která zapne tiskařské stroje a pošle do banky nové poukázky (či v dnešní době státní měnu).
Je celkem jedno, zda-li banky této možnosti přímo využívají, či ne. Hlavní je, že centrální bankovnictví je tak systém socializace ztrát. Jestliže centrální banka natiskne peníze pro banku, ztrátu banky zaplatíme my všichni ztrátou hodnoty našich vlastních peněz a úspor. Neodpovědná banka ještě k tomu ve výsledku vydělá — získá peníze, jejíž hodnota bude vnímána jako stejná vůči ostatním penězům. Neodpovědná komerční banka totiž nakupuje novými penězi, ale za staré ceny. Všichni ostatní však začnou užíváním peněz ztrácet, začnou chudnout. Postupně totiž dojde ke snížení hodnoty peněz, tedy zvýšení (či nesnížení) cenové hladiny.
Pokud Neodpovědná komerční zaplatí centrální bance za onu záchranou půjčku méně, než jaká bude výsledná inflace, Neodpovědná komerční vydělá — a to na nás všech. Je to odměňování neschopnosti a neodpovědnosti. Odměňování chyb.
Problém centrálního bankovnictví je však skutečně systematický a principiální. Celý tento morální hazard je přiživován neefektivitou vyvolávanou chybějící konkurencí v bankovním sektoru. Centrální banka mnohde vykonává i „dohled“ na bankovním a finančním trhem. Pokud ne, obvykle existuje vedle ní nějaká další instituce toto zajišťující.
V zájmu „ochrany spotřebitele“ (zde spořitelů, klientů bank, vkladatelů) se nastavují obvykle velmi vysoké požadavky pro získání jakési „bankovní licence“. Na bankovní trh tak ve skutečnosti nemůže přijít „jen tak někdo“ nový. Bankovní trh je trhem, kde konkurence funguje velice slabě, protože byla nahrazena umělými pravidly regulace.
Neefektivita na bankovním trhu znamená špatné zacházení s prostředky vkladatelů — půjčování na neživotaschopné projekty. Je to přiživení morálního hazardu. Bankovní trh de facto nefunguje a to kvůli centrální bance. Dávat centrální bance další pravomoci, aby tuto situaci napravila je naivní. Je to jako dávat žháři benzín na uhašení požáru.
Právě tento velký morální hazard umožňuje vzniknout malinevsticím, tedy špatným investicím. Inflace, vytvářená morálním hazardem regulovaného systému centrálního bankovnictví je primární příčinou hospodářských krizí posledních dob.
Růst komodit — útěk od fiat měn
V současné době „roste cena“ komodit — máslo trhá historické rekordy, po zlatu a stříbru je doslova mánie. Čím to?
Je možné, že neroste cena komodit, ale klesá hodnota peněz (fiat měn). V posledních letech se velké centrální banky de facto předháněli v tom, která z nich znehodnotí svoji měnu více. Kvantitativní uvolňování v režii Fedu bylo jen nejviditelnější ukázkou.
Za růst cen komodit tak nemohou „zlí“ spekulanti, ale spíše centrální bankéři. Ostatně, celý tento růst naznačuje ztrátu hodnoty peněz, tedy inflaci. A dokud nebude možné platit za postavení výrobní haly například máslem (jehož hodnota se začíná jevit stabilnější, než hodnota peněz), bude peněžní inflace stále v duchu rakouské teorie hospodářského cyklu způsobovat hospodářské krize.
Článek ke stažení v PDF: Hodnota peněz
Lukáš Kubec vyšlo na devian.cz
Související:
inflace, tedy její hlavní příčina – tisk nových nekrytých peněz centrální bankou, je v podstatě daní z úspor. její hlavní záměr je likvidace samostatnosti a zodpovědnosti mezi ‘poddanými’. lidé jsou neustálým znehodnocováním měny demotivováni vytvářet si a kontrolovat vlastní úspory a defakto nuceni financovat větší jednorázové výdaje úvěrem. pokud je přeci jen někdo schopen si naspořit větší částku je nucen ji svěřit nějakému finančnímu ústavu, aby neztrácela na hodnotě. v poctivě fungujícím finančním systému by logicky stačil trezor ve sklepě
skutečné důvody vzniku tohoto podvodu nemají nic společného s cenovou hladinou, měnovou stabilitou, runy na banky a podobnými pohádkami, kterými nás vládní propagandy krmí. hlavním důvodem pro existenci tohoto nástroje je právě centralizace (finanční) moci v rukách bank
Kromě této vleklé inflace způsobované centrálníma banka je zde v prostředí mnoha národních měn další negativní prvek: forexový trh. Dnes tvoří přes 90% denní směny peněz a jen 10% se mění kvůli nákupu zboží. Finanční spekulanti těžící z volatility tak získávají peníze nepodložené žádnou hodnotou, na které se jim opět skládáme my všichni. Alespoň toto by se dalo odstranit zavedením jednotné světové měny. Pochopitelně by to předpokládalo tvrdá pravidla pro tisk nových bankovek a ne, jako to teď dělá evropská CB
Co se týká jedné světové měny Hoope: Drive towards World Central Bank: http://www.youtube.com/watch?v=mJK4eN2DirU
Z pohledu monetaristů je pak problémem to, ze svet neni optimalni menovou zonou.
Paranoiq – tedy, musím říci, že to je opravdu brilantně napsáno. Obzvlášť tedy o té likvidaci samostatnosti. To je opravu hnus. Ale je to přesně tak. Miliardy lidí slouží pár lidem jako rukojmí.
to V.Mlich: Zavedení jednotné světové měny? Asi jste nezaregistroval problémy, které provázejí pokus o zavedení jednotné evropské měny. V čem je problém? Na to abyste mohl zavést stejnou měnu např. ve dvou zemích, bylo by vhodné aby tyto země za 1) byly na stejné ekonomické úrovni, za 2) měly společnou fiskální politiku, aby správně fungovala budoucí společná monetární politika. Proč je problém s evropskou měnou? 1) Země eurozóny nemají stejnou ekonomickou úroveň, a za 2) nemají společnou fiskální politiku.
A teď otázka. 1) Mají všechny země světa stejnou ekonomickou úroveň? 2) Mají všechny země světa společnou fiskální politiku? 3) Kolik zemí na světě by bylo ochotno přistoupit na společnou měnu, když ani v EU ta vůle není?
Tisknutí peněz by byl vedlejší problém.
škoda že více neaktualizujete a nepíšete i více kratších článků.
PS: ten kontrolní kód by měl být nad tlačítkem odeslat komentář. Takhle to každej odešle a nevyplní.
Ako môže fungovať celosvetová mena keď nefunguje ani euro… už to tu bolo povedané. Nebude fungovať – aspoň nie dobrovolne. Je asi pravý čas na vojnu, alebo niečo horšie, čo všetky ovce presvedčí o nevyhnutnosti centralizovanej vlády a ekonomiky. Pretože pokiaľ nebudú rovnaké pravidlá, ceny a odmeňovanie platiť pre všetkých, nedá sa ten systém uriadiť.
yep: Stejna ekonomicka uroven ani jednotna fiskalni politika neni vubec podminkou pro spolecnou mernou jednotku hodnot. Jeden metr je taky stejne dlouhy na rovine i v horach. Presto anglicani meri v loktech. Kdyba kazdy stat mel vlastni menu a mel ji vázanou na zlato, z ceho by zili forexovi vekslaci?
A ještě: Sklenice vody má jinou hodnotu u horského potůčku a jinou uprostřed pouště. Bez ohledu na to, ve které měně. Více měn máme jen proto, že je hodně lidí, kteří se cítí povoláni k tomu, aby určovali úrokové sazby. Ale normální člověk je na tom každopádně škodný a to právě kvůli forekslákům. Centrální měna striktně vázaná na zlato by to řešila, ale i bez té vazby by lidé živili jen jednoho bankéře a teď si každý stát živí vlastní bankéře a ješte k tomu i politiky, kteří sysém inflace využívají k tomu, že „dluhy se platit nemusí“.
S tou sklenicí vody jsem chtěl říct, že je normální, když hamburgr v Paříži stojí 5 EUR a v Žilině 2 EUR, není to důvod k různým měnám, tam i tam je potřeba vykonat zhruba stejné množství práce, abych ho měl. Jiná úroveň ekonomik společné měně nevadí.
A fiskální politika už vůbec ne, je věcí vlády, že zadlužuje vlastní občany. Problém EURa je ten, že centrální banka za peníze členů evrozóny nakupuje řecké dluhopisy, jinými slovy financuje řecké rozhazovače. Za to by se mělo popravovat. Pád Řecka by měnu nijak neohrozil, jen by si vyžrali, co zaseli a ještě mohou být rádi, že přechod na EUR to ukázal v celé nahotě a ten držkopád nebude tak krutý, jako kdyby to ještě další léta maskovali devalvací drachmy.
No pane Mlich, mě teda nepříjde jako moc dobrý nápad celosvětově centralizovat moc a to v jakémkoliv směru. Vždyť takto by někdo mohl jedinou chybou poslat celý svět do háje… (A hlavně by taková moc byla lehce zneužitelná…)
mr. Mike: celosvětová měna může fungovat, ale musí být ze 100% kryta zlatem, stříbrem, platinou(v nejlepším případě ne jen kryta, ale tvořena fyzickým zlatem, ne jen papírky), jenže něco takového banky nikdy nepřipustí, protože by přišli o své zisky.
Ekonomové argumentují tím, že by to bylo nemožné, kvůli transakčním nákladům, já si naopak myslím, že ve světě, kde se bezproblémů, převáží miliardy tun zboží, to není vůbec problém.
zdravím, dle mého názoru všechno co se ve světě děje je výsledkem „cílené ekonomické situace“ a taky ovlivňování lidí masmédii a směřuje to k jedinému možnému výsledku „New world oder“ nový světový řád. Hitler to chtěl dokázat násilně a tihle zlouni našli elegantnější způsob jak se nám všem vysmát nemluvě o vedlejších efektech jako že lidi by si pro grešli nechali vrtat koleno (myšleno že si navzájem nepřirozeně překážíme a konkurujem a díky inflaci se mezi sebou čím dál víc perem a nesnášíme i když jde jen o nějaké nicotné drobky což podporuje naše žabo-myší války do doby něz se opravdu začne něco dít). A začne to mi věřte. Tihle bankéři.. uvažovali ste nad tím že tzv. teroristi opravdu mohou být bojovníci za svobodu a proto byl cíl útoku „WORLD TRADE CENTER“. Někteří arabové už od začátku století ví o tomhle sionistickém spiknutí a snaží se mu zabránit, toď můj názor. Klidně nesouhlaste ale ty protokoly si stáhněte prosím a přečtěte jestli ani pak tak už nikdy.. http://www.uloz.to/2886835/protokoly-sionskych-mudrcu-doc ..díky
Morgoth: 100% krytá celosvětová měna je obludnost. Znamenalo by to, že většina zlata světa leží v trezorech Světové centrální banky. Tedy přímá cesta, aby se opakovala historie Bretton Woodského systému, FEDu a dolaru jako 100% kryté celosvětové měny. Světové centrální bance by po čase stačilo vyhlásit default (stejně jak učinily USA), a nová vládní garnitura by se mohla radovat z nabytého zlata.
100% zlatá světová měna pak nedává smysl. Ve světě zlata jako platidla rozhoduje množství kovu, nikoliv obrázek na razidlech. Proč tedy nechávat privilegium vydávat peníze jediné instituci?
A ještě si vás dovolím varovat:
Prezident Světové banky Robert Zoellick už hodil vějičku myšlenky zlatem kryté celosvětové měny do pléna. Pokud se na ni vrhne dostatek naivků, máme se na co těšit. Buďte si jist, že v zájmu obyčejných střádalů by to nebylo.
Prý má FED smlouvu s US vládou jen do r. 2013..to by mnohé vysvětlovalo – proč ji vytunelovali… a proč jsou možná i zlaté cihly jen pozlacený wolfram.. uvidíme jak dopadne audit, pokud bude proveden…
myslím, že finanční instituce čeká velká změna.. až to lidem dojde, oč se vlastně jedná…
zajímavé přednášky dělá Andreas Claus – ale jeho rady – směnný obchod v naturáliích apod. jsou v současné době podle mne dost nepřiměřené
Máte někdo představu o tom, jak prorokovaný pád dolaru ovlivní ČR. Mam na mysli cenu nezbytnýh komodit(potraviny, benzin).A pak i jaký vliv to bude mít na různý finanční produkty pojišťoven. Koukal jsem, že pojišťovny jsou také věřiteli USA v řádech sta miliard dolarů.
No ja si práve myslím, že nefungujúce euro je naplánované dopredu len za tým účelom, aby mohli finanční obri strašiť prihlúply americký národ. No a s tým samozrejme aj celý svet. Keďže to zabalia a predajú nám to so slovami, že celosvetová mena bude neohroziteľná a neotrasiteľná. Nie ako lokálne meny…
Ďalej k zmluve FEDu s US governmentom – myslím že ani zmluvu na ďalšie obdobie potrebovať nebudú, pretože tam si asi naplánovali príchod Amera, takže tam bude musieť byť podpísaná úplne nová zmluva, na základe ktorej budú mať ešte väčší vplyv.
Skvělý článek, dobré názory. Tak co s tím jdeme dělat?
Petr K: Hyperinflace dolaru (nebo USA) bude mít zřejmě fatální důsledky na prodej dluhopisů západních států. To povede v řádu nejvýše týdnů k problémům při financování sociálních států. A to buď k lavinovému pádu ekonomik nejvíce závislých na dluhu (Řecko, Španělsko, Portugalsko, Belgie,…) nebo k masivnímu skupování těchto dluhopisů ze strany ECB (a tedy otevření cesty k hyperinflaci eura).
Osud Kč bude záviset na chování vlády a ČNB. Výpadek příjmu z dluhopisů (více než půl miliardy Kč denně, tedy zhruba pětina státního rozpočtu) bude i zde extrémně bolestivý, a tlak na skupování státních dluhopisů (de facto emisi nekrytých peněz) ze strany současné levicové vlády může být velmi vysoký.
Černého Petra ponese Čína. A protože si to uvědomují, snaží se dnes umořovat dluhy západních států nákupem reálných hodnot (např. přístavy).
Doporučuji zajímavé články:
Gonzalo Lira: Hyperinflační apokalypsa (3 články)
Gerald Celente: Žádné daně, žádný sex. Jen válka!
(Doporučuji i diskuse pod články.)
Truth Teller: Možnosti jedince jsou jen velmi omezené. Nákup dlouhodobě skladovatelných komodit ve fyzické podobě (zlato, stříbro, kovy obecně). A věřit, že nebudou předmětem konfiskace.
zajímavé názory o hodnotě peněz lze nalézt v článcích, které jsou publikované na tomto portálu.
http://www.forex-zone.cz
Hebe febe kebe kopr hopr hoooooovvvvvvvvnnnnnnnnooooooooooo
mrdka s jahody
top Los Angeles 90061 cash advance payday loans
cash flow lending payday loan in detroit mi