20 / 12 / 2018 spv Laktózová intolerance Jak se stravovat při laktózové intoleranci? Jednou z příčin zdravotních obtíží při konzumaci mléka a mléčných výrobků může být laktózová intolerance. Obtíže se většinou projevují zvýšenou plynatostí, bolestmi břicha, případně i řidšími stolicemi po požití mléka nebo méně často i po konzumaci mléčných výrobků. Základní příčinou je nedostatečná tvorba enzymu laktáza v tenkém střevě. Tento enzym štěpí mléčný cukr (laktózu) na jednodušší cukry glukózu a galaktózu. Laktózová intolerance (příp. laktózová nesnášenlivost, laktázová nedostatečnost, laktázová insuficience či deficience a hypolaktázie) je neschopnost organismu trávit a vstřebávat mléčný cukr. -- Jsou popsány tři typy: * vrozená laktózová intolerance (alaktázie), která je vzácná, * primární typ laktózové intolerance (nedostatečnost laktázy, nonperzistence laktázy) související s postupným a geneticky naprogramovaným úbytkem enzymu laktáza v tenkém střevě, * sekundární typ laktózové intolerance, vznikajicí v důsledku poškození sliznice tenkého střeva, nebo v důsledku zrychlení pasáže trávicím traktem u některých nemocí (např. neléčené formy celiakie, -- Přibližně 4 % (Dánsko) až 56 % (Itálie) evropské populace trpí poruchou vstřebávání laktózy. V naší populaci se uvádí, že laktózovou intolerancí trpí cca 10 % obyvatel. Ve většině případů se jedná o primární typ intolerance. V časném věku dítě pije bez obtíží mateřské -- mléčného cukru a snižují se tak nároky na jeho trávení. . Důležité je nezaměňovat laktózou intoleranci s alergií na bílkovinu kravského mléka, galaktosemií, averzí nebo s dalšími psychologickými důvody odmítání mléka. Rozdílné jsou nejen příčiny vzniku problémů, -- řešení (Březková 2009; Čurda 2006). K čemu v těle při laktózové intoleranci dochází? Jak se laktózová intolerance projevuje? Jak již bylo řečeno mléčný cukr neboli laktóza je sloučenina složená ze dvou monosacharidů, glukózy a galaktózy. Ke správnému využití laktózy je zapotřebí enzym laktáza, označován také jako β-galaktozidáza, nacházející se v buňkách tenkého střeva. Je-li v těle úplný nebo částečný nedostatek laktázy, příp. je-li aktivita enzymu snížena, nedochází k rozštěpení vazby mezi glukózou a galaktózou. Nerozštěpená laktóza putuje tenkým střevem, kde na sebe kvůli vyššímu osmotickému tlaku navazuje vodu, tím se urychluje průchod tenkým střevem, což dále zhoršuje štěpení a vstřebávání laktózy. V tlustém střevě je laktóza přirozenou střevní mikroflórou fermentovaná na laktát, vodík, metan a mastné kyseliny s krátkým řetězcem. Tyto chemické a fyzikální pochody se mohou projevovat bolestmi a kručením -- koncentrace nebo špatná krátkodobá paměť (Březková 2009; Čurda 2006; EFSA 2010). Intolerance laktózy nepředstavuje velké zdravotní riziko, spíše svými projevy postižené jedince obtěžuje. Příznaky a jejich míra závisí na množství a aktivitě enzymu, různorodosti mikroflóry tlustého střeva, na celkové konzumaci laktózy a střevní pasáži. Příznaky i citlivost jednotlivých lidí je velmi rozmanitá, stejně jako nástup příznaků laktózové intolerance, od 30 do 120 minut (Březková 2009; Čurda 2006). Kde je laktóza obsažena? Laktóza se přirozeně vyskytuje v mléce savců. V důsledku působení mléčných bakterií v zakysaných (fermentovaných) mléčných výrobcích dochází ke snížení laktózy o 20 až 30 %. Nicméně je-li do jogurtů pro zvýšení sušiny dodatečně přidáno sušené nebo zahuštěné odstředěné mléko, obsah laktózy se tak může naopak zvýšit. Při výrobě sýrů dochází k přesunu 96–98 % laktózy do syrovátky, zbývající laktóza je odbouraná fermentací. Obsah laktózy v sýrech je tedy téměř nulový. Dále se laktóza může vyskytovat v sušenkách, bonbónech, čokoládách, masných výrobcích, ve sladkém i slaném pečivu, chipsech, kukuřičných lupíncích, instantních výrobcích, v lécích nebo ve výrobcích sloužících k hubnutí. Obsah laktózy, mléka, sušeného mléka, sušené syrovátky nebo tvarohu je vždy uveden na etiketě potraviny (Březková 2009; Čurda 2006). Tab.1. Obsah laktózy v mléku a mléčných výrobcích (Březková 2009) lakt-intolerance -- Běžně se stává, že si lidé, mající zažívací potíže po konzumaci mléka, sami a často nesprávně stanoví laktózovou intoleranci a ze stravy začnou vylučovat mléko a mléčné výrobky. Intolerance laktózy bývá vnímaná subjektivně, může se také uplatňovat řada psychologických faktorů. Zhodnocení nespecifických zažívacích potíží je pro správnou diagnostiku laktózové intolerance potřeba doplnit o speciální testy na aktivitu laktázy. I v případě diagnózy laktózové intolerance není nutné se mléčným výrobkům vyhýbat. Jsou totiž zdrojem dobře využitelného vápníku a dalších látek působích nejen v prevenci osteoporózy, jako -- Jak je možné postupovat? * dočasně vyloučit zdroje laktózy pro zmírnění zažívacích potíží, a poté postupné znovuzavést laktózu a stanovit individuální prahové dávky (dle EFSA laktózově intolerantní dobře snáší cca 10 g laktózy v jedné porci), * je vhodné rozdělit mléko a mléčné výrobky do více menších dávek během dne, * vybírat potraviny s nižším obsahem laktózy v relativním, i v absolutním množství (viz Tab.1.; zakysané mléčné výrobky a sýry jsou obvykle konzumované v menším množství než mléko, jejich další výhodou je i nižší obsah laktózy ve 100 g), * zpomalit průchod mléčných výrobků trávicím traktem pro dosažení co možná nejefektivnějšího rozštěpení laktózy (nekonzumovat mléko a mléčné výrobky nalačno, konzumovat je společně s jinými potravinami, rozlišovat mléčné výrobky podle konzistence – např. -- * užívat mléčné výrobky, do kterých jsou průmyslově aplikovány enzymy s laktázovou aktivitou, či použití enzymových preparátů doma (tzv. delaktózované produkty, tedy bez laktózy nebo se sníženým obsahem laktózy označované jako „lactose-free“, či „low lactose“, např. od značky Minus L, nebo finské firmy Valio), * užívání laktázových kapek, tablet či kapslí s každým jídlem -- zakysané mléčné výrobky s probiotickou kulturou (výhodami jsou: prodloužení průchodu potraviny a tráveniny trávicím traktem, schopnost probiotik štěpit laktózu již v mléčném výrobku a také ve střevě, obnovení přirozené střevní mikroflóry ve prospěch laktobacilů, enterokoků a stafylokoků, jež snižují projevy laktózové intolerance a zlepšují adaptaci na malé množství laktózy) (Březková 2009; Čurda 2006; EFSA 2010). Použité zdroje: 1. BŘEZKOVÁ, V. Laktózová intolerance versus laktózová tolerance. 1. vyd. Brno: bakalářská práce, 2009, 58 s. 2. ČURDA, L. Mléčné výrobky a intolerance laktózy. Potravinářská revue, 2006, roč. 4, s. 19-22. 3. DACH. Referenční hodnoty pro příjem živin. 1. vyd. Praha: -- 69, č. 1, s. 1. 5. EFSA. Scientific Opinion on lactose thresholds in lactose intolerance and galactosaemia. EFSA Journal, 2010, roč. 8, č. 9, s. 1-29. 6. POKORNÁ, J. – BŘEZKOVÁ, V. – PRUŠA, T. Výživa a léky v těhotenství a