U člověka a ostatních savců se schopnost trávit laktózu vytrácí po přirozeném odstavení od mateřského zdroje. Moderní doba na vznik či projevy intolerance nemá žádný, nebo zanedbatelný vliv. Zlí jazykové tvrdí, že je to způsobeno šlechtěním dojnic, aby denní produkce byla vyšší, pravdou ale je, že u části lidí před mnoha tisíci lety došlo k mutaci genu, díky němuž jsme schopni mléko a mléčné výrobky konzumovat i v dospělosti.

V Evropě nezvládne trávit laktózu neboli mléčný cukr zhruba každý šestý dospělý, zatímco v některých oblastech světa, jako jsou Asie či Jižní Amerika, s ní bojuje mnohem více lidí. Na severu Evropy se ale téměř nevyskytuje.

Hrnek horkého mléka? Leda zamlada

Řada z nás si den bez kafe s mlékem neumí ani představit. Mléčné výrobky navíc obsahují důležité vitaminy a minerály. Nesnášenlivost může být vrozená, ale její vznik není vyloučen ani v průběhu života. U některých lidí totiž s přibývajícím věkem ubývá trávicí enzym laktáza. Intoleranci poznáte relativně snadno, objeví se totiž bolesti břicha, nadýmání a průjem. Vyskytnou-li se tedy problémy, měli bychom se zaměřit na léčbu tenkého střeva, v němž se enzym štěpící laktózu vytváří.

„Může se tedy stát, že dvacetiletý člověk může vypít klidně hrnek mléka a nic se nestane, pokud totéž udělá o dalších dvacet let později, může mít trávicí potíže,“ uvádí MUDr. Václava Kunová, výživová poradkyně z Prahy. Potíže mohou vzniknout i vlivem onemocnění, při němž dochází k zánětlivým procesům na sliznici trávicího traktu.

Trpíte-li pouze nesnášenlivostí na mléčný cukr, není třeba si mléčné výrobky odpírat. V dnešní době totiž můžeme v obchodech nalézt prakticky kompletní nabídku mléčných výrobků, které už mají snížený obsah laktózy.

Zdravé pečení ve Víkendu

I my, jimž nebyl do vínku enzym na trávení laktózy dán, se nemusíme o své zdraví obávat. Vitaminy, minerály či probiotika mléčných výrobků se dají spolehlivě nahradit. Takže ani naše vánoční tabule nebude ochuzena. Podívejte se do sobotního Víkendu, kde vám přinášíme neotřelé tipy a triky, jak si poradit i bez tradičních mléčných výrobků.

Kvašená moudrost našich předků

Někomu stačí přejít na kysané mléčné výrobky, jako jsou jogurty, kefíry či acidofilní mléka, jiný musí vyhledat delaktozované mléčné výrobky. Na trhu již i u nás existuje bohatý výběr, pravdou je, že budete muset sáhnout hlouběji do kapsy.

„Někdo je schopen používat běžné zakysané mléčné výrobky, kde je laktóza částečně rozštěpena bakteriemi mléčného kvašení, jiní bez problému tolerují tvrdé sýry, kde je obsah laktózy poměrně malý. Záleží hlavně na míře tolerance respektive intolerance mléčného cukru naší trávicí soustavou,“ uvádí různé intenzity intolerance Monika Tělupilová, výživová poradkyně a nutriční terapeutka.

Vápník doplníte hojně i z jiných zdrojů, jeho bohatým zdrojem jsou například mák, brokolice, kapusta, ryby nebo mandle či sójovými výrobky, kde je však využitelnost vápníku již horší a také bývají často přislazované. Vitaminy z mléčných produktů lehce nahradíte jinými živočišnými i rostlinnými potravinami, probiotika můžete čerpat třeba z domácího kvašeného zelí či jiné kysané zeleniny, jako to dělali naši předci.

------------

Alergie není intolerance

Bílkovina v mléku může být jedem. Alergik by se měl mléko a mléčným výrobkům obloukem vyhnout.

Alergie – alergie na mléko je vlastně alergií na bílkoviny (proteiny) obsažené v mléce, nejčastěji kravském. Dochází k reakci imunitního systému organismu. K příznakům patří kožní obtíže u kojenců a batolat, jež je zaměňována s atopickým ekzémem. Projevuje se drsnou kůží, puchýřky a svěděním. Je také doprovázena neklidem, nespavostí, průjmy nebo kolikami. Alergii na kravské mléko trpí zhruba pět procent dětí a tři procenta dospělých.

Intolerance – projevuje se nedostatkem enzymu laktázy, jenž mléčný cukr pomáhá zpracovávat. Nestrávená laktóza pak v důsledku činností střevních bakterií dále kvasí, což je příčinou nadýmání a zvýšené plynatosti.

Jak si pomoci?

Nechcete-li si mléčné výrobky odepřít, vyzkoušejte doplňky stravy s obsahem vhodných enzymů. Jsou k dostání v lékárně buď ve formě tablet, nebo kapek, jež si přidáte přímo do jídla. Účinky enzymů se ale liší člověk od člověka.

Další možností je pravidelný příjem malého množství laktózy. Díky tomu si vaše tělo na ni může zvyknout. V neposlední řadě můžete sáhnout i po probiotikách čili mikroorganismech, které mají řadu příznivých účinků na naše zdraví. V terapii laktózové intolerance se podávají i prebiotika neboli vláknina sloužící jako potrava pro střevní bakterie.

 ROZHOVOR

Cecílie Jílková

Čím je člověk starší, tím menší má schopnost trávit laktózu

Člověk není k trávení laktózy předurčen, mléko samo o sobě nemá ani dostatek vápníku pro pokrytí denní dávky, říká vyhledávaná výživová poradkyně Cecílie Jílková. Není ale třeba panikařit, vitaminy i minerály obsažené se dají rozumně nahradit.

V Evropě trpí neschopnosti trávit laktózu zhruba každý šestý dospělý. Co stojí v pozadí onemocnění?
Je potřeba si uvědomit, že intolerance laktózy není alergie na mléko, ale pouhý nedostatek trávicího enzymu, který se stará o trávení mléčného cukru. Pro člověka je neschopnost trávit laktózu normální stav. Člověk zkrátka není přírodou předurčen k tomu živit se v dospělosti mlékem. Ale díky chovu dobytka se naše rasa postupně konzumaci mléčných výrobků přizpůsobila, což znamená, že se schopnost trávit laktózu posunula z dětských let až do dospělosti. Málokdy nás ale provází celým životem. Čím je člověk starší, tím menší má schopnost trávit laktózu. Většina seniorů by tedy mléko pít již vlastně neměla.

Dají se mléčné výrobky v nějaké formě či množství i přesto konzumovat?
Pokud máte intoleranci laktózy, je nutné vypustit z jídelníčku klasické mléko, což ale není nijak na škodu. Mléko samo o sobě nemá v běžné denní porci dostatek vápníku pro pokrytí denní dávky. Většina jedinců s intolerancí laktózy zvládá trávit některé kysané mléčné výrobky, protože v nich je díky kysání laktóza již naštěpena na stravitelnější cukry, mají současně i vyšší obsah vápníku a obsahují probiotika. Z pohledu intolerance jsou nejvhodnější kozí produkty. Mléčné výrobky si vybírejte z volných chovů, kde je zajištěna pastva a přirozený pohyb zvířat, které mají potom zdravější chemické složení tuků v mléce. Naopak velkochovy jsou pro nás ze zdravotního hlediska nevýhodné.

Co ale když mléčné výrobky nesneseme vůbec? Jak je můžeme v naší stravě nahradit?
Je-li vaše intolerance již ve fázi, že nesnesete ani kysané mléčné produkty či sýry, nemusíte mít obavy. Bohatým zdrojem vápníku je například mák a mnoho dalších potravin rostlinného typu. Dalšími vhodnými potravinami mohou být třeba sardinky, nezapomínejte ale také na květák, fazole, brokolici, mandle, sezam, zelené fazolky nebo rostlinná mléka s přidaným kalciem.

Mléčné výrobky na střídačce

Máslem a mlékem se o Vánocích nešetří. Trpíte-li intoleranci laktózy, ani vy nemusíte zoufat, tradiční suroviny se dají hravě nahradit, stačí v kuchyni malinko experimentovat.

K přípravě chutných dobrot můžeme sáhnou buď po bezlaktózové podobě, nebo je zcela nahradit. Využít můžete také přepuštěné máslo, tedy ghí. Čistý mléčný tuk by vám neměl uškodit. „Místo klasického mléka používám rýžové mléko. Místo másla je možné použít kokosový olej, kvalitní burákové máslo, speciální olej na pečení, či dokonce kvalitní sádlo. Z pohledu zdravé výživy je vždy lepší použít tuk rostlinný,“ radí jak na chutné cukroví Cecílie Jílková, výživová poradkyně. Jestli vám rýžové mléko nevoní, vyzkoušejte mandlové, kokosové či ovesné nápoje.

Troufáte-li si na opravdu zdravé cukroví, tak letos třeba zkuste nahradit zároveň i cukr. „Ve všech svých receptech sladím buď medem, či březovým cukrem neboli xylitolem. Z něj je možné nejen péct, ale vytvářet také cukrovou a citronovou polevu. Podivného názvu se vůbec nemusíte bát, je to sladidlo vyráběné z břízy, dubu či kukuřice,“ motivuje ke kulinářským inovacím Jílková.