Informuje o tom ve čtvrtek agentura AFP.

"Povolíme určité druhy investic v rámci finančních služeb a podnikání v Barmě. Sankce proti představitelům bývalého režimu zůstávají," uvedl důvěrný zdroj AFP z americké administrativy.

"Barma učinila důležité kroky, ale politické otevírání země je teprve v počátcích. Dále nás znepokojuje situace politických vězňů, pokračující konflikt a porušování lidských práv v etnických oblastech," prohlásil americký prezident Barack Obama.

Americký zákon dosud omezoval dovoz zboží z Barmy, zakazoval investice a export finančních služeb. Blokoval také majetek některých členů barmské vládnoucí vrstvy a úředníků navázaných na někdejší juntu.

V platnosti Spojené státy nadále ponechávají mimo jiné i zbraňové embargo.

V rámci oteplování vztahů s Barmou tam ale vrací po více než 20 letech velvyslance. Barack Obama pověřil vedením diplomatické mise Dereka Mitchella. Jeho jmenování musí ještě schválit Senát.

Obamův návrh pravděpodobně odsouhlasí demokraté i republikáni. "Dnešní prohlášení představuje vhodnou rovnováhu mezi podporou reformního procesu v Barmě a zachování dostatečného tlaku, který bude barmskou vládu nutit k dalším krokům," sdělil šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell .

Barma vlivem politické izolace výrazně ekonomicky zaostává za ostatními státy v regionu. Podpora USA může přinést možnost hospodářského růstu.

Barmská opoziční politička Aun Schan Su Ťij ale varovala Západ před přílišným optimismem. Podobný názor vyjádřili i představitelé lidskoprávní organizace The United States Campaign for Burma (USCB). V severní Barmě sílí konflikt s kmenem Kačin a rozhodnutí americké vlády není pro barmskou vládu správným signálem, upozorňují aktivisté.

V prosinci Barmu navštívila americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Šlo o první návštěvu hlavy americké diplomacie v této zemi po 56 letech.

Pozvolné reformy vedoucí k větší demokracii začaly v Barmě loni v březnu, kdy se k moci po desetiletích represivního vojenského režimu dostala civilní vláda.

(rp,mfx,foto:arch.)